Již více než 160 let se tyčí nad obcí Příchovice majestátní věž kostela sv. Víta, němý svědek bohaté historie této části Jizerských hor. Tato impozantní novorománská stavba, postavená v letech 1859–1862 podle návrhů rohanského stavitele Josefa Prevota, se stala duchovním srdcem obce a jedním z nejcennějších architektonických pokladů regionu.
Kostel svatého Víta byl vysvěcen 12. října 1862 jabloneckým biskupským vikářem P. Antonem Mikschem. Nahradil tak původní dřevěný kostelík ze 17. století, který stával uprostřed hřbitova a jehož stav se stal nevyhovujícím. Nová stavba představuje významný příklad pseudorománské architektury v této oblasti Jizerských hor.
Příchovický kostel aktuálně potřebuje naléhavou opravu střešní krytiny. Původní "bonský šindel" z počátku 90. let je již za hranicí své životnosti. Narušenou krytinou zatéká, což způsobuje destrukci dřevěného bednění a trámů krovu.
Rozpočet na opravu: cca 3 miliony Kč
Na první etapu v roce 2025 (1 milion Kč) je již schválena dotace z Libereckého kraje. Potřebujeme ještě sehnat asi 300.000 Kč na spoluúčast.
Transparentní účet pro dary: 6601569339/0800
Podrobnější informace o opravě střechy kostelaKostel má podobu pseudorománské trojlodní baziliky s hranolovou věží v západním průčelí a presbytářem, který je zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřený. Celá stavba dosahuje délky 51 metrů, šířky 19 metrů a výšky 15 metrů. Věž původně měřila 55 metrů, po rekonstrukci v 90. letech byla zvýšena o 1,5 metru.
Uvnitř jsou v trojlodí dřevěné tribuny položené na zděných pilířích. Trojlodí je zaklenuto křížově, presbytář je zaklenut kápěmi. Hlavní oltář zdobí barokní sochy z období kolem roku 1730, které pocházejí z původního dřevěného kostela. Varhany postavil v roce 1864 Josef Prediger z Albrechtic, skleněný lustr věnovali místní skláři Ferdinand Unger, Ignác Friedrich a Josef Riedel.
Z původního dřevěného kostela se zachovaly tři ze čtyř původních dřevěných soch nad hlavním oltářem (sv. Václav, sv. Zikmund a sv. Matouš), dále starý oltářní obraz sv. Víta, boční rokokové oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Anny, rokoková křtitelnice a tři cechovní prapory – mezi nimi tkalcovský a tesařský. Socha sv. Marka se bohužel stala obětí krádeže.
Čtrnáct obrazů křížové cesty zhotovil roku 1863 P. Herbe. Tyto umělecky hodnotné díla dodávají kostelu duchovní atmosféru a jsou svědectvím bohaté historie zdejší farnosti.
Vedle kostela se nachází fara, která od roku 1989 slouží jako Interdiecézní centrum života mládeže (IDCŽM) Křižovatka. Toto centrum, známé prostě jako "fara v Příchovicích", je místem stálého přijetí všech lidí dobré vůle a především mladých lidí, kteří zde hledají společenství založené na křesťanských hodnotách.
Historie centra se začala psát již v sedmdesátých letech minulého století, kdy sem navzdory totalitnímu režimu začalo za knězem P. Miroslavem Šimáčkem jezdit velké množství mladých lidí. Fara prošla v letech 1991–1993 rozsáhlou rekonstrukcí s dostavbou nové budovy. V současné době zaznamenává centrum ročně více než dva a půl tisíce návštěv mladých lidí, dětí i jejich rodin.
V kostele se pravidelně konají nedělní bohoslužby v 10:00 hodin. Administrátorem farnosti je P. Jiří Smolek, který pokračuje v díle svých předchůdců při budování živé farní komunity. Kostel slouží nejen k bohoslužbám, ale také jako místo pro koncerty duchovní hudby a kulturní akce.