Komplikace příjmu televizního signálu.
Odběratelé signálu ze společné antény televizního kabelového rozvodu opakovaně řeší programy ČT v novém formátu DVB T2. Jiří Doležal, technik televizního rozvodu rozeslal několikrát dotazy na kompetentní kontakty, odpověď obdržel pouze na část dotazů od zástupce Českého telekomunikačního úřadu Liberec:
Při místních šetřeních, vykonaných v souvislosti s Vámi učiněným podáním, týkajícím se problémů s příjmem veřejnoprávního multiplexu v systému DVB-T2, ke kterým nepravidelně dochází v místě Vašeho bydliště a současně také v blízkém i vzdálenějším okolí, bylo zjištěno, že rušivé jevy na 26. kanálu nejsou vyvolány vnějším vysokofrekvenčním produktem netelevizního charakteru.
Naplnil se však Váš předpoklad možného vlivu signálu z jiného televizního vysílače na stejném kanálu. Kolizní působení signálu z jiného vysílače vůči dominantnímu signálu místního vysílače v synchronní síti (SFN) nenastane, bude-li časový rozdíl přicházejících signálů, daný rozdílem vzdálenosti k dominantnímu zdroji a vzdálenosti k potenciálně koliznímu zdroji, nižší, než časový úsek daný tzv. ochranným intervalem. Proto se při příjmu dominantního signálu z Ještědu kolizně neprojeví například signál z vysílače Cukrák. Kolizní působení bylo v blízkosti Vašeho bydliště zaznamenáno při výskytu zvláštních podmínek šíření dne 15. ledna 2020, kdy signál ze 182 kilometrů vzdáleného vysílače Krašov přicházel do místa příjmu se zpožděním 522,7 µs. Tato prodleva již mez ochranného intervalu překračuje a rušivé působení pak zpravidla nastává, neklesne-li poměr silnějšího dominantního a slabšího kolidujícího produktu za hodnotu 20 dB. Signál veřejnoprávního multiplexu z Krašova byl vůči signálu z Ještědu slabší o pouhých 16 dB. Kontrolním přijímačem byla za této situace zjišťována nepříznivá hodnota chybovosti MER ≤ 22 dB a chybovosti BER v řádu 10-2, což již na některých přijímačích může vyvolat rušivé výpadky příjmu. V obdobné situaci na rovněž sdíleném 31. kanálu s multiplexem komerčních televizí však při časově se shodujícím překročení meze ochranného intervalu, ale již dostatečném odstupu úrovní 22 dB, ke zhoršení kvalitativních parametrů nedocházelo. V nižších nadmořských výškách nebyl pak, i při výskytu zvláštních podmínek šíření, kolizní produkt zjištěn. Problém se tudíž týká zejména lokalit ve vyšších nadmořských výškách.
Vzhledem k mezinárodním kmitočtovým koordinacím se provádění kmitočtových změn u základních vysílačů velkého výkonu, pro které by důvodem měl být nepříznivý vliv kolizí při dálkovém příjmu v odlehlých lokalitách za vyskytujících se zvláštních podmínek šíření, nejeví příliš reálným.
Technickým řešením mohou být naopak opatření na straně příjmu. Ve Vašem bydlišti činí úhlový rozdíl směrů k Ještědu a ke Krašovu 22°. Anténou s úhlovou pozicí prvního minima vyzařovacího diagramu (mezi hlavním lalokem a prvním vedlejším lalokem) právě na uvedených 22°, může být kolidující signál potlačen za kritickou 20 dB mez. Vhodným uspořádáním anténní sestavy bývá však spíše spojení zpravidla dvou antén, u kterých se požadovaný úhel minimálního příjmu nastaví změnou jejich rozteče. Ve vyšších nadmořských výškách ve směru k Vysokému nad Jizerou vyvstane, při vyšším úhlu mezi směry k Ještědu a Krašovu potřeba užití sestavy z antén kratších, naopak k severu k hranicím s Polskem pak z antén delších. Naštěstí linie nulového rozdílu úhlů (realizace účinné anténní sestavy pak není možná) prochází ve vyšších nadmořských výškách neobydlenými oblastmi Jizerských hor. Až na zcela mimořádný výskyt extrémních podmínek šíření, při kterých se z kolidujícího produktu stane dominantní signál, bývá výše popsaná úprava účinným opatřením. V mnoha lokalitách se však mezitím může naskytnout příležitost přijímat i signály z jiných vysílačů, u kterých k výskytu kolizních podmínek dochází méně často, případně vůbec. Hodnocení kolizních vlivů při výskytu zvláštních podmínek šíření se neobejde bez měřicího přístroje s možností zobrazení tzv. „pre-echa“ a časových zpoždění signálů ze vzdálenějších zdrojů a bez znalosti vlastností použitelných typů antén.
Oproti dosavadnímu stavu s DVB-T, kdy jsou kmitočty vysílačů v širším kmitočtovém rozsahu více diferencovány, se vyvstalý požadavek na výkonnější anténní systémy v kritických lokalitách, než s jakými se tam vystačilo doposud, může jevit poněkud podivným, souvisí však s účelem, pro který se nové kmitočtové uspořádání zavedlo.
Hodně zdaru přeje Bedřich KLAPAL, odborný referent libereckého pracoviště
K tomuto vyjádření Jiří Doležal dodává: K tomu nutno dodat.V době měření nebyla úplně kritická situace. Na doporučení pana Klapala jsem vyzkoušel antény S2026 (dlouhé) a to jednotlivě nebo sfázované a chybovost se nijak nezlepšila. Tento problém jsem konzultoval s mnoha techniky na Jablonecku a Semilsku a nikdo za daného stavu není schopen zaručit bezproblémový příjem na k26.
Vzhledem k vyplývající informaci, že jednofrekvenční síť je věcí ČT, další technické dotazy pan Doležal odesílá v korespondenci na kontakty České televize, prozatím bez odpovědi.