Česky psanou kroniku začal psát až první poválečný ředitel školy pan Karel Mikeš.
     Úvodem několik dat - pravidelné vyučování začalo r. 1767, učitel Tadeáš Jezdinský učil střídavě v Dolním Polubném a v Kořenově. Po otevření školy v Horním Polubném přešel učitel Jezdinský na "štaci", kam chodily děti ze všech částí obce.
     O naší škole jsem už před časem psala - základní kámen položili 1.května 1900, stavba byla dokončena v létě 1901. Byla to škola s německým vyučovacím jazykem, česká škola byla v Dolním Kořenově. Vraťme se ale k roku 1945. Pan Karel Mikeš nastoupil do funkce 15. října a pracovní poměr ukončil 31. července 1982 - tedy po úctyhodných 37 letech. Vedle něj se střídaly další síly - učitelky ručních prací, vyučující náboženství, později učitelky 2. a 3. třídy a jediná vychovatelka paní Věra Mikešová (od 1.4.1956).

No a teď se začtěme, jak šel školní život:

     Jak se tehdy sbíralo? Vedle tun starého papíru a hadrů tu byl další neobvyklý sortiment - kosti, kožky, guma, igelit, korek, tuby po pastě, olovo, mosaz, lahve a zvlášť lahvičky po francovce, speciální sběr byl pro LESNÍ ZÁVOD - kaštany, jeřabiny, semena lesních plodů a pecky. Že se všichni činili, dokazují umístění na předních místech v rámci okresu (ve šk. r. 55/56 to bylo dokonce 1. místo). Zcela samostatnou kapitolou sběrů byly léčivé byliny, i těch se nasbíraly metráky a metráky.
     Pro děti na škole fungovaly zájmové kroužky (jen namátkou: recitační, práce se dřevem...) - o ně byl obzvlášť velký zájem. Na jaře a kolem vánoc se děti "vytáhly" na pěkných besídkách pro veřejnost. S nacvičeným programem vystupovali žáci na Lesní chatě, Zvonici, v DPS na Polubném a při Vítání občánků. Pravidelně na oslavách organizovaných obcí. Nezanedbatelná byla také tělovýchovná činnost, téměř všechny děti cvičily dvakrát týdně v Sokole.