V centru obce stojí zdaleka viditelný symbol této oblasti - osmiboká Tesařovská kaple s bělostnými zdmi, v noci nasvícená reflektory. Počátkem 20. století se němečtí evangelíci rozhodli postavit vlastní modlitebnu a vybrali pro ni místo na vyvýšenině dnešního Tesařova (dříve Šenkhána - česky, Schenkenhahn –německy) při bývalé císařské krkonošské silnici. Toto někdejší pojmenování Tesařova vzniklo na počátku 19. století, kdy v těchto místech stála pouze dvě stavení: hospoda a krčma ( šenk ). Evangelíci se scházeli od roku 1903 v chatě Zvonice. Proto se v roce 1908 rozhodli postavit si vlastní modlitebnu. Přes velké finanční problémy se zdejším evangelíkům podařilo obstarat potřebný finanční obnos. Zejména pomohl zdejší pastor, který jezdil přednášet do Slezska a získané peníze věnoval na stavbu kaple. 20. května 1909, v den Nanebevstoupení Páně, byl položen základní kámen k výstavbě kaple. Stavba byla provedena svépomocí, a ještě téhož roku za velké slávy a účasti byla osmiboká kaple vysvěcena a předána do užívání dne 20. října 1909. O nedělích pak sem přicházeli evangelíci i z nedalekého pruského Slezska ( z osady Tkacze, Strickehrhäuser – dnešní Mýtiny ). Projekt kaple zhotovil berlínský stavitel architekt sakrálních staveb Dr. Otto Bartning. Hřbitov u kaple byl založen v roce 1911, ale další dva roky trvalo, než věřící získali povolení k pohřbívání. Až roku 1913, kdy zdejšímu truhláři Ulmanovi zemřely dvě dcery, a on je pochoval k tesařovské kapli, rakouské úřady pohřbívání dodatečně schválily.
Více informací naleznete na www.jizerkyprovas.cz