POLUBNÝ 
německy: Polaun

První písemná zmínka: 1700. Polubný patřilo před r. 1848 k panství Semily. V r. 1830 zde ve 342 domech žilo 2500 obyvatel. Ti se živili prací v lese, přadláctvím a tkalcovstvím, foukáním a mačkáním skla, výrobou potaše.

Kostel sv. Jana Křtitele byl vysvěcen v r. 1793, tehdy byla zřízena i samostatná fara (dosud v Příchovicích). Obec se skládala z řady menších místních částí: Dolní Polubný, Horní Polubný, Kořenov, Černá Říčka, Zelené Údolí, Ničovy domky, Kobyla, Merklov, Novina, Růžodol, Souš, Václ.Studánka.

V polovině 19. století byla obec spojena se světem novou Krkonošskou silnicí od r. 1902 vedla tudy železnice - zubačka z Tanvaldu do Jelení Gory. V r. 1847 byla v Dolním Polubném založena sklářská huť (od r. 1849 firma Riedel). V Kořenově vyvěralo několik léčivých pramenů, na přelomu století tam byly lázně (1895: na 1000 hostů).


     Přehled vývoje počtu domů a obyvatel:


rok 1830   1850   1900   1930   1950   2004  
domů 342 401 795 842
obyvatel 2500 3071 5368 4823 524 687

     Obyvatelstvo vesměs německé národnosti (do r. 1945).

Správní vývoj:
Od roku 1899 byla obec povýšena na městys, ve znaku má obra s kyjem ...

Polubný, samostatná obec do r. 1960. V r. 1949 byla část obce - Dolní Polubný připojena k obci Desná. V r. 1958 bylo na základě smlouvy s Polskem připojeno k ČSR (obci Polubný a Harrachov) část polského území tak, aby celá železniční trať z Tanvaldu do Harrachova vedla po našem státním území.

V r. 1899 (19.10.) byla obec povýšena na městys, ve znaku má obra s kyjem.

zpět / další

Kam dál?    Kořenov     | Polubný     | Rejdice     | Jizerka     | Příchovice